Hana Greenfieldová a Vzdělávací oddělení Památníku Terezín |
| Žákům, studentům a jejich učitelům, kteří se zúčastňují literárních a výtvarných soutěží vyhlašovaných Vzdělávacím oddělením Památníku Terezín, není jméno paní Hany Greenfieldové neznámé. Od roku 1994 je totiž spoluorganizátorkou a sponzorkou těchto, dnes již tradičních soutěžních klání. Do Terezína přijíždí často a ráda. První setkání s Terezínem ale nebylo pro Hanu Greenfieldovou vůbec šťastné. Naopak, přineslo jen hlad, slzy, utrpení,... ...13. června 1942 opustil město Kolín transport čítající 750 židů. Mezi nimi byla i mladá dívka Hana Lustigová se svou maminkou a sestrou. Místo určení: Terezín. Malé vojenské městečko v severních Čechách. Městečko, které se v období 2. světové války stalo vězením a průchozím táborem pro 150 000 židů z mnoha evropských zemí. Město, jež se stalo zastávkou na cestě k smrti. Také pro Hanu bylo pouze zastávkou. Místem, kde ztratila své nejbližší a nakonec byla sama deportována do Osvětimi, z Osvětimi se dostala na práci do Hamburgu a poté následovala cesta do Bergen-Belsenu. Zde se 15. dubna 1945 dočkala osvobození. Po skončení války odešla do Anglie a do Izraele. Vdala se, založila rodinu... Návrat do života však nebyl pro lidi, kteří přežili holocaust, vůbec jednoduchý. Neustále zde byly všudypřítomné vzpomínky, vzpomínky na minulost. Byly nesnesitelné a nejlepší bylo začít o nich hovořit. I paní Greenfieldová se k tomuto rozhodla. Studovala holocaust, pořádala přednášky. Vypracovala vzdělávací program, jehož cílem bylo naučit bývalé „koncentráčníky“, jak by měli své zkušenosti tlumočit dál. Se svým poselstvím cestovala po celém světě. Na počátku 90. let, po pádu „železné opony“, se paní Greenfieldová vrací do Terezína. Tentokrát ale jako svobodný člověk. Nebyla to ale poslední návštěva. Neboť v té době měla za sebou již dlouholeté zkušenosti s mládeží a rozhodla se jich využít i zde. V roce 1994 nabídla vzdělávacímu oddělení spolupráci při organizování literárních a o něco později i výtvarných soutěží pro mládež. Soutěže, zabývající se tématikou holocaustu, tolerance, společného soužití, si získávají stále větší oblibu u mladých různých věkových kategorií ze všech koutů České republiky. V Terezíně také založila Fond Hany Greenfieldové. Kromě soutěží realizovala spolu se Vzdělávacím oddělením Památníku Terezín i některé větší projekty. Ve spolupráci s rakouským Kultur Institutem v Praze byl vydán kalendář „České děti malují v Terezíně“ obsahující soutěžní dětské kresby. V roce 1998 se v Praze konal 4. mezinárodní knižní veletrh. Za přítomnosti paní Greenfieldové zde byla před širokým publikem prezentována knížka „Člověk není číslo“, dílko vzniknuvší z nejúspěšnějších literárních a výtvarných prací z proběhlých ročníků. Kniha byla vydána také v anglické a německé verzi. Podzim roku 2000 se pak nesl ve znamení putovní výstavy sestavené z oceněných výtvarných prací pod názvem „Holocaust očima českych děti“, která počala svoji pouť v Muzeu holocaustu v Los Angeles v prosinci 2000 a v současné době pokračuje po dalších místech Spojenýc států amerických. Počátkem června 2001 se v půdním divadle bývalých Magdeburských kasáren konalo slavnostní vyhlášení výsledků výtvarné a literární soutěže. Kromě oceněných žáků a studentů, jejich pedagogického doprovodu, paní starostky města Terezín, zástupce izraelského velvyslanectví, zástupců Židovského muzea v Praze a představitelů Památníku Terezín, se ceremoniálu zúčastnila i paní Hana Greenfieldová, která při této příležitosti obdržela za její zásluhy o výchovu mládeže čestné občanství města Terezín. |
 |
||||
| Hana Greenfieldová při slavnostním vyhodnocení výsledků výtvarné a literární soutěže v červnu 2001 v prostorách půdního divadla v bývalých Magdeburských kasárnách v Terezíně. more photographs >> | ||||
|
||||
