|
|
 |
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
   |
|||||||||
|
|||||||||
   |
|||||||||
|
|
 |
|
|
|
|
|
 Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici  Poslat jako elektronickou pohlednici |
|||||||||||||
 „Za Mšenem vypíná se na vysoké hoře starožitný hrad Houska, znamenitý nejen svou stavbou, nýbrž i krásnou polohou, poněvadž hradiště obkličují na straně jižní lesnaté vysoké hory, kdežto k severu a západu otvírá se rozkošný rozhled na krajinu až za Dubou a k Bezdězi. Hrad Housecký stojí na skalisku podobném čtverci nebo kostce, jehož severní, východní a západní strana úplně stěnám se vyrovnají.“ Tolik August Sedláček ve svém díle Hrady, zámky a tvrze české. První známá písemná zmínka o Housce pochází z konce 13. století, druhá z roku 1316, kdy už je hrad majetkem Hynka z Dubé, příslušníka rodu Ronovců. Tato šlechta, původem ze Žitavy, byla vůdčí silou kolonizace severních Čech, jejíž symbol si dokonce zanesla do erbu - dvě zkřížené osekané větve, staročesky ostrve. Páni z Dubé měli ve velké oblibě jméno Hynek, až se dnes někomu může zdát, že zamýšleli žertem zamotat hlavu historikům. Již Jindřichovi, otci zmíněného Hynka (zvaného též Hynáček) se říkalo Hynek, Hynáčkův mladší bratr byl také Hynek (celým jménem Hynek Berka z Dubé), a ten měl dva syny: starší se jmenoval Hynek a mladší? Zkuste hádat… To ale jenom na okraj, podstatné je, že hrad ve své původní raně gotické podobě vydržel až do konce 16. století, kdy ho tehdejší majitelé Hrzánové z Harasova přestavěli v duchu renesančního slohu. Největší proměnou prošel interiér, především gotické sály a kaple, jež byly kvůli snazšímu vytápění rozděleny vloženými stropy na dvě podlaží. V dalších třech stoletích se v Housce neudálo nic převratného, ale několik událostí si pozornost bezesporu zaslouží. Od roku 1622 Housku i s přilehlým panstvím vlastnil dvanáct let Albrecht z Valdštejna, jenž si velice liboval honitbu v přilehlých lesích. Po skončení třicetileté války se Houska ocitla v mnohem větším ohrožení, když byla zařazena na seznam objektů, které měly být zbořeny, aby v případě eventuálního vojenského konfliktu nemohly posloužit nepříteli jako opěrný bod. Tehdejším majitelům se po delších jednáních nakonec podařilo hradní budovu zachránit, v roce 1658 bylo strženo pouze vnější opevnění a velká gotická věž. Na samém začátku 18. století přešla Houska do majetku Kouniců, přestala být panským sídlem a pomalu chátrala. Až v roce 1823 ji nechal opravit hrabě Vincenc z Kounic, ovšem musel na to vydat prostředky odpovídající čtyřletému zisku celého panství. Na Housce, které rekonstrukce vtiskla vzhled pseudorenesančního zámku, se pak několikrát objevily dvě známé osobnosti. Pobýval tu Kounicův přítel, astronom Martin Alois David, jenž byl rektorem pražské univerzity a ředitelem pražské hvězdárny, a na svých pěších cestách k Bezdězu se zde zastavoval Karel Hynek Mácha. Zajímavé i pohnuté byly osudy Housky v minulém století poté, co ji v roce 1924 koupil Josef Šimonek, senátor a prezident Škodových závodů v Plzni. Po celkových opravách byl až do r. 1939 užíván jako letní a reprezentační sídlo rodiny. Poté, d ... |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
 Na Housce se během staletí několikrát objevily i známé osobnosti. Pobýval tu např. Kounicův přítel, astronom Martin Alois David, jenž byl rektorem pražské univerzity a ředitelem pražské hvězdárny. Na svých pěších cestách k Bezdězu se zde zastavoval Karel Hynek Mácha. Zatímco jeho kresby Housky jsou dnes cenným dokumentem, samotný fakt, že Housku navštívil, se stal doslova darem z nebes pro všechny – řekněme třeba záhad lačné mozky. Stačí se přesvědčit na internetu: Mácha, nocující na Housce, se dostal ke stroji času, který kdysi v Delfách ukradli Keltové a ukryli jej do podzemí hradu. Nevědomky stroj spustil a přenesl se do Prahy v roce 2006. Snad v roce 1928 Housku navštívil i prezident Masaryk. Když se za známým senátorem zastavil v Lobči, kde byl pozván na oběd. Údajně šla společnost z Lobče na Housku pěšky. |
||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
 duben: sobota, neděle, svátky 1000 - 1700 květen: středa - neděle 1000 - 1700 červen - srpen: denně kromě pondělí 1000 - 1700 září: středa - neděle 1000 - 1700 říjen: sobota, neděle, svátky 1000 - 1700 Poslední prohlídka začíná v 1615. Jindy pouze po předchozí dohodě. |
||||||||||||||||
 50,- plné * 30,- snížené * 140,- rodinné |
||||||||||||||||
 S průvodcem, 40 min., nejvíce 60 návštěvníků. |
||||||||||||||||
 Rezervace prohlídek, prodej suvenýrů, občerstvení, pronájem prostor, možnost svatebních obřadů v kapli, pořádání kulturních akcí, plesů apod. |
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| 
| ||
|
 |
|
||||||||||||||
Detaily památky
